Tajemné ruiny továrny Sauersack na zpracování cínu v lesích Krušných hor dnes lákají k dobrodružným objevitelským výpravám, mají za sebou ale dramatickou minulost. Průmyslové zpracování cínu tu totiž ve velkém rozjeli za druhé světové války Němci, kteří k těžké práci využívali válečné zajatce.U vesnice Rolava se cínová ruda těžila už od 16. století, dodnes dochovanou úpravnu rudy tu ale vybudovali až Němci v roce 1942. Továrnu s německým názvem Sauersack tvořily kromě samotné úpravny i další potřebné objekty jako například správní budovy, dílny, sklady, trafostanice, truhlárna, kovárna, krejčovská a obuvnická dílna, laboratoř, nebo obrovský odkalovací bazén. V okolí byly šachty, kde se ruda těžila. První šachta se nacházela přímo v areálu a dosáhla hloubky 120 metrů, druhá asi jeden kilometr vzdálená šachta byla 175 metrů hluboká.V obou dolech, úpravně i přidružených provozech pracovalo několik set lidí, mezi nimi i zajatci z Francie a Sovětského svazu. Spolu s více než čtyřmi stovkami zajatců pracovalo v továrně až 200 totálně nasazených Poláků, Ukrajinců, Řeků, Italů, Holanďanů a Čechů. S koncem války přišel i konec těžby cínu na Rolavě. Jelikož nedaleko vedla demarkační linie, s blížící se frontou utekli nejprve dozorci a záhy také zajatci.
Důl byl nejprve zajištěn Američany, později Rusy a v květnu 1945 převzal správu dolu národní podnik Rudné doly Příbram. Těžba už ale obnovena nebyla a po odsunu Němců zanikla i obec Rolava, která byla v roce 1951 začleněna do pohraničního pásma a dodnes z ní zbylo jen pár osamocených stavení.
Důl Otto v Přebuzi
Jen o pár kilometrů dál si můžete prohlédnout také ruiny dolu Otto u Přebuze, které jsou mnohem opuštěnější než Rolava. Také zde se až do konce druhé světové války těžil cínovec. Dnes už jsou jámy zasypané, zbyly tu ale ruiny několika velice zajímavých budov.Budovy, které uvidíte na velké pláni hned u silnice, jsou pozůstatky úpravny a trafostanice. To ale rozhodně není všechno, vydejte se lesní cestičkou o kousek dál vpravo za areál.Na okraji travnatého palouku obklopeného lesem tu stojí vysoký železobetonový skelet, který je konstrukcí bývalé těžní věže hlavní šachty.
ještě tam vysázet břečťan aby to dosáhlo úroveň jako v rybářské vesničce v Číne https://zn.sk/opustenu-dedinu-na-ostrove-gouqi-si-vzala-priroda-spat/ a bude to atrakce sama o sobě.
Ty schody které nevedou nikam jsou zajímavé. je ale vidět že na toto místo si spřejeři našli cestu. To znamená že i na výlety do přírody jsou vybavení barvami. Atrakce by z toho šla udělat. Čím byli vytvořené zdi, ktyž zůstala jenom kostra?
Pingback: Půvabný pozůstatek těžby rud v Krušnohoří: projděte se kolem Blatenského příkopu | KACHNA SE KOCHÁ
To se vyzdívalo, zpravidla z plných cihel.