V podhůří Šumavy kolem Klatov najdete kromě krásné přírody a dalekých výhledů na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Samotné Klatovy by mohly sloužit jako učebnice architektury, obdivovat tu můžete klasické uspořádání měst zakládaných ve třináctém století s velkým náměstím a šachovnicovou sítí ulic. To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek Černé věže, z níž je město jako na dlani. Komu by to ještě nestačilo, může se vydat na nedaleký hrad Klenová, který kromě krásných výhledů na Šumavu nabízí i galerii soch pod širým nebem.

Klatovy nezapřou svou historii, ostatně město v podhůří Šumavy založil už okolo roku 1260 král Přemysl Otakar II. Tuto dobu v Klatovech připomíná pravidelný půdorys se čtvercovým náměstím a šachovnicovým systémem bloků, díky němuž patří město k nejvýznamnějším příkladům kolonizačního urbanismu 13. století. V dalších staletích přibylo městské opevnění, které se na některých místech dochovalo dodnes. Klatovy zažily největší hospodářský rozmach doprovázený bohatou stavební činností v 16. století, kdy vznikly dodnes zachované a siluetu města tvořící věže Černá a Bílá.Z osmdesát jeden metr vysoké Černé věže na jižní straně náměstí si prohlédnete celé centrum a za dobré viditelnosti potěší i krásný výhled na Šumavu. Věž, která měla být symbolem bohatství města, je dílem Antonia de Salla a byla postavena mezi lety 1547 až 1557 z neomítnutých tesaných kvádrů. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů.Z věže jistě nepřehlédnete majestátní barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, který se nachází přímo na náměstí u paty věže. Kostel s bohatě zdobeným průčelím je spojen s několika slavnými architekty: původní plán je od Carla Luraga, později se na jeho úpravách podílel Giovanni Domenico Orsi a barokní portály pocházejí z dílny Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem naleznete rozsáhlé podzemní prostory, ve zdejší kryptě byli pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města. Důmyslně řešený větrací systém umožňuje udržovat teplotu vhodnou pro konzervaci mumifikovaných těl. Klatovské katakomby můžete navštívit i dnes, pokud vás ovšem pohled na několik desítek mumií spíše nevyděsí.Druhá z klatovských věží, Bílá věž, byla původně zvonicí a stojí v blízkosti gotického arciděkanského chrámu Panny Marie v jedné z uliček nedaleko náměstí. Přímo na náměstí pak za pozornost stojí barokní lékárna U Bílého jednorožce s vybavením z 18. století. Motiv jednorožce inspiroval i nedalekou kavárnu, kde si můžete po prohlídce města odpočinout a posedět na zahrádce s výhledem na náměstí.Pouhých třináct kilometrů západně od Klatov se nachází zřícenina hradu Klenová, kterou můžete doplnit výlet po Šumavském podhůří. Rozlehlá zřícenina významného středověkého hradu dnes slouží jako galerie pod širým nebem. Hrad vznikl ve třináctém století na obranu obchodní stezky do Bavorska. Žil tu rod pánů z Klenové, nejznámějším rodákem pak byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Od 17. století ale hrad chátral a to až do století devatenáctého, kdy k němu byl přistavěn novogotický zámek a komplex dalších obytných a hospodářských budov s kaplí, vilou, sýpkou či statkem.

Po nádvořích hradu Klenová jsou rozestavěné sochy, některé uzavřené prostory pak slouží jako výstavní sály. Výstava v přízemí představuje zámecké interiéry a české moderní umění včetně věhlasných umělců jako Emil Filla či Max Švabinský, v prvním patře se pak nachází expozice českého i světového moderního umění, nechybí ani výstavy současného umění. Stejně krásné jako sochy a obrazy jsou také výhledy na šumavské kopce.

A pokud si chcete výlet ještě prodloužit, stavte se v kapli Jana Nepomuckého v lese u vesnice Loreta s romantickou atmosférou pomalu chátrající stavby…