Úrodná pole v místech, kde se stéká Labe s Vltavou, každoročně na přelomu dubna a května vydají bílý a zelený poklad, se kterým si doma můžete uvařit jak v nějaké michelinské restauraci. Uprostřed chřestových polí v Hostíně u Vojkovic si lze tuto zeleninu koupit a pak pokračovat dál ke krásnému starému kamennému zdymadlu na Hořínském kanále, které obě řeky propojuje a umožňuje tak mezi nimi projíždět lodím. Od zdymadla už vidíte panorama Mělníku na vršku nad soutokem. Právě tam povede další cesta vašeho kola, spolu s nímž pak můžete podél toku Labe dojet až do Roudnice.
Nezdolní cyklisté mohou vyrazit přímo z Prahy, pro pohodovou zhruba pětapadesátikilometrovou projížďku, využívající téměř dokonale rovinatého terénu kolem řek, se pak vlakem přibližte do Kralup nad Vltavou. Odtud se vydejte po cyklostezce kolem řeky, která vás za chvilku dovede až do Nelahozevsi, která se proslavila jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka. V jeho domku dnes sídlí muzeum, naproti němu pak stojí novogoticky přestavěný kostel, jehož původ sahá do 14. století.
Nepřehlédnutelnou dominantou Nelahozevsi je ale renesanční zámek s nádhernou sgrafitovou fasádou, která zobrazuje scény ze Starého zákona a výjevy z antické mytologie. Trojkřídlá budova byla vystavěna v 16. století po vzoru italského castella s dekorativními bastiony a přístupem po kamenném mostě přes příkop. V roce 1623 zámek získala Polyxena z Lobkowicz tento rod zde pobýval až do 20. století. Nyní se vrátil zpět do rukou Lobkowiců a ve své expozici představuje životní styl vlivné šlechtické rodiny v Čechách v 19. století, stejně jako jednu z největších rodových sbírek umění ve střední Evropě.
Kousek za Nelahozevsí budete muset překonat Vltavu a při té příležitosti si také budete moci prohlédnout první technickou zajímavost tohoto výletu, zdymadlo Miřejovice. To se skládá z jezového mostu, kanálu s plavební komorou, náhonu s budovou elektrárny v secesním stylu a vorové propusti při pravém břehu, která dnes slouží jako vodácký kanál. Areál tvoří jednotný architektonický celek, který byl ceněný už v době vzniku, kdy si jeho plány dokonce přijeli opatřit američtí stavitelé.
Na druhém břehu řeky brzy vjedete do zámeckého parku ve Veltrusích. Krajinářský park s romantickými stavbami obklopuje barokní a později klasicistně upravený zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století. O parku i zámku si můžete přečíst v samostatném článku.
Když projedete parkem, pomalu se ocitnete mezi poli se zvláštními vysokými řádky. Právě v nich roste chřest, hlavně ten bílý, který se nesmí dostat na sluneční světlo. Neméně chutný je ale také zelený chřest, jehož výhonky rostou volně nad zemí. Pro oba druhy platí, že se sklízí každoročně jen zhruba měsíc od poloviny dubna do května. Pěstování chřestu potřebuje zvláštní lehké písčité půdy, jaké najdete právě v Polabí nedaleko Mělníka, díky nimž se český chřest stal světově známým, za Rakouska-Uherska mířil nejen na císařský dvůr ve Vídní, ale až do Německa, Francie či do Říma.
Dnes se pěstování chřestu opět rozvíjí a jeho centrem se stala vesnice Hostín u Vojkovic, kde se můžete zastavit přímo v zemědělském dvoře a nakoupit si zásoby pro domácí vaření. Ještě, než odjedete s brašnou plnou úrody, zastavte se v samotném Hostíně. Za pozornost tu stojí hlavně hřbitovní kaple Nalezení Božího těla od Girolama Costy z 1. poloviny 18. století. Ta byla vystavěna na místě původní dřevěné kapličky, která od 15. století stála na místě, kde bylo na poli nalezeno ukradené ciboriu, tedy liturgická nádoba pro uchovávání hostií.
Poté už se můžete vydat dále k Vraňansko-hořínskému plavebnímu kanálu. Tento průplavu mezi obcemi Vraňany a Mělník umožňuje velkým říčním lodím doplout z Vltavy až k soutoku s Labem. Přes deset kilometrů dlouhý kanál byl vystavěný, mimo jiné i pomocí parních bagrů, na počátku 20. století.
Přes kanál se dostanete na hořínském zdymadle, které umožňuje lodím překonat více než osmimetrový výškový rozdíl. Zdymadlo bylo uvedeno do provozu v roce 1905 a projektoval ho František Sander. Je tvořeno dvěma plavebními komorami a dodnes se v něm zachovala část původního technického vybavení, přestože prošlo více rekonstrukcemi umožňujícími moderní lodní provoz. Při té poslední dostala jedna z komor nový zdvihací most, který se pohybuje na pístech, zároveň je ale osazen původními kameny, takže se vzhled historické stavby téměř nezměnil.
V Hoříně je ještě několik dalších zajímavostí, jako první narazíte na hřbitovní kapli Nejsvětějšího jména Ježíšova z let 1826–1849, která slouží jako pohřebiště knížecího rodu Lobkowiczů. Poté budete míjet zámecký areál s původně barokní dvoupatrovou budovou, která byla navržena G. B. Aliprandim a o několik let později upravena v rokokovém stylu F. M. Kaňkou. Zámeckým parkem projedete až na břeh Labe.
Odtud se můžete vydat přes most, vzhůru na kopec a prozkoumat Mělník, jehož vinařskou tradici prý založila už svatá Ludmila. Ostatně vinicí budete projíždět již cestou vzhůru od řeky, kde si můžete užít také hezký výhled na soutok Labe s Vltavou. Jen o kousíček výš můžete navštívit zámek, stojící na místě starého přemyslovského hradu, který byl později sídlem českých královen.
Když se vrátíte k řece, můžete po Labské cyklostezce pokračovat dále do Roudnice nad Labem. První zastávku si udělejte v Dolních Beřkovicích, kde kolem vodočtu ukazujícího výšku vody při povodních můžete odbočit k zámku z počátku 17. století, který svou současnou neogotickou podobu s neorenesančními prvky získal v roce 1853.
Na druhé straně uvidíte na kopci nad řekou kostelík svatého Ducha nad Liběchovem. Tato raně barokní stavba je poutním místem, k němuž vede křížová cesta lemovaná čtrnácti výklenkovými kaplemi.
Dále pokračujte kolem elektrárny do Horních Počapel a do Hněvic, kde je první možnost nasednout na vlak zpátky do Prahy. Nebo jet dál kolem vodáckého kanálu v Račicích až do Roudnice.
Název tohoto města, patřícího k nejstarším v Čechách, pochází od rudného pramene, který dodnes vyvěrá pod kostelem Narození Panny Marie. Pokud budete mít ještě trochu času a energie, určitě se kostela a blízkého augustiniánského kláštera zastavte a pak vystoupejte vzhůru k věži Hláska, která bývala součástí městského opevnění a dnes slouží jako rozhledna.
Odtud už uvidíte secesní ocelový most a nad ním náměstí s Lobkovickým zámkem. Budova s výraznou hodinovou věží byla na místě románského hradu postavena v 17. století podle projektu italského architekta Antonia Porty. Zatímco ve sklepních prostorách zámku můžete ochutnat víno pocházející z okolních vinic, bývalá jízdárna slouží jako galerie moderního umění. Sladkou tečkou pak můžete výlet zakončit na horním Husově náměstí v cukrárně Dortletka, nabízející nejen stejnojmenný zákusek, který tady vymysleli, ale také dobrou kávu a spoustu dalších sladkostí.
Jak je to s nákupem chřesu se dozvíte tady: www.ceskychrest.cz.
Pingback: Z Berlína do Prahy na kole kolem jezer a Sprévy i přes Lužické hory | KACHNA SE KOCHÁ