Krajina na pomezí Jizerských hor a Krkonoš kolem obce Příchovice prý byla předobrazem bájného Liptákova a stopy českého génia Járy Cimrmana tu najdete dodnes. Výhledu na malebnou kopcovitou krajinu si užijete hned ze dvou rozhleden: zatímco Štěpánka shlíží na Kořenov už od devatenáctého století, Cimrmanův plán vystavět v podhorské krajině maják se splnil až před pár lety.
Pomyslným centrem pátrání po stopách Járy Cimrmana v Podkrkonoší je muzeum a rozhledna Maják na okraji lyžařského areálu v Příchovicích. Na vztyčení rozhledny pomýšlel prý již Cimrman během svých toulek okolím Liptákova, stavbu ale realizovali až jeho následovníci v roce 2013.
Rozhledna, která svou siluetou připomíná maják, byla postavena podle projektu architekta Martina Rajniše. Ten je známý, že jeho stavby přirozeně zapadají do krajiny. Jinak tomu není ani u rozhledny v Příchovicích. Vzdušná 25 metrů vysoká věž je celá postavené ze dřeva.
Budova muzea je z poloviny zapuštěná do svahu, její vnější stěny jsou pak obloženy místním kamenem. Uvnitř vypadá jako klasická podkrkonošská chalupa, můžete nahlédnout třeba do kuchyně, dílny, ale také do školní třídy nebo poštovny.
Muzeum je plné Cimrmanových vynálezů jako třeba přenosná turistická značka, smeták na čištění koutů, či vypouštěcí talíř. Vidět tu můžete i Cimrmanovy šaty z doby, kdy se oblékal jako dívka, nebo bustu, která je údajně jeho jedinou dochovanou podobou. Busta ale byla poničena při napařování klobouků a tvář je tak tradičně zcela setřená.
Z majáku je pěkný pohled na kopec Hvězda nad Příchovicemi, kde stojí rozhledna Štěpánka.
Stavba rozhledny v novogotickém slohu je opředena pověstmi. 
V roce 1847 se začala stavět Krkonošská silnice, na jejíž stavbu osobně dohlížel arcivévoda Štěpán. Kníže Rohan se chtěl arcivévodovi zavděčit, rozhodl se proto vybudovat rozhlednu s jeho jménem.
Věž byla postavena do výšky šesti metrů, potom ale zůstala na dlouhý čas nedokončena. Podle pověsti totiž předpověděla knížeti Rohanovi cikánka po dokončení stavby rozhledny smrt.
Se stavbou se pokračovalo pak až v roce 1888. Slavnostní otevření věže, která měří 24 metrů, se konalo v srpnu 1892 a kníže Rohan zanedlouho po otevření skutečně zemřel.
Ze Štěpánky pak stačí seběhnout do Kořenova, který už při pohledu z rozhledny zaujme osmibokou dřevěnou kaplí. Ta byla postavena počátkem 20. století jako modlitebna místních německých evangelíků. Zajímavostí je, že podle stejného projektu byla v Rakousku postavena kaple, která dodnes slouží svému účelu.
Kousek od kaple, stejně jako nedaleko Štěpánky, stojí jeden z bunkrů pohraničního opevnění Československa. Jsou malou ukázkou z padesáti lehkých opevnění pěchoty v kopcích nad údolím, odkud bylo možné dohlédnout až na tehdy německý Harrachov. Právě odtud měly bunkry odrazit útok ze strany hitlerovského Německa.
Dobrým začátkem výletu, ať už přijedete autem, nebo vlakem, je Tanvald, respektive na něj navazující obec Desná. Odtud můžete k Cimrmanovu majáku vyrazit buď po naučné stezce, nebo po modré turistické značce. Pokud chcete výlet maximálně zkrátit,je možné autem dorazit až do Příchovic. Cesty jsou velmi dobře značené, od majáku ke Štěpánce tak trefíte bez problémů. Mimochodem, přestože zvenku nevypadá nikterak lákavě, za návštěvu stojí hospoda na příchovické návsi, která nabízí poctivou domácí kuchyni. Od Štěpánky pak máte více možností: buď vyrazit do blízkého Kořenova, nebo se vrátit do Desné. A abychom předešli nějakým nepříjemným omylům, pokud míříte kořenovské nádraží, musíte z centra Kořenova počítat ještě se zhruba dvoukilometrovou procházkou.
