Trocha magie, výlet do středověku, nebo útěk z civilizace? Kounovsko je ideálním místem pro hezkou procházku lesem, při které kromě zřícenin hradů Džbán a Pravda můžete navštívit záhadami opředené Kounovské kamenné řady.
Kounovské kamenné řady zůstávají i v jednadvacátém století opředeny řadou tajemství. Jisté je snad jen to, že jsou dílem lidí, vše ostatní zůstává hádankou. Teorií je přitom celá řada, od pravěké observatoře, kalendáře či keltského dostihové závodiště až po novodobé meze polí.
Mezi záhadology je jednoznačně nejpopulárnějším vysvětlením, že šlo o pravěký kalendář: ze vzájemné polohy dvou největších kamenů lze totiž zaměřit východ a západ slunce při slunovratech. Kounovské řady tak mají přezdívky jako český Stonehenge nebo český Carnak. Proti tomu ale stojí argument archeologů, že nedokážeme určit stáří řad. Nedaleká oblast Roviny sice byla osídlena již v Paleolitu, důkazy o spojitosti s řadami ale chybí.
Řady jsou tvořené z křemencových balvanů, 2 239 kamenů je rozmístěných na ploše 11 hektarů, největší se jmenují Pegas a Gibbon. Celkem areál tvoří 14 úplných řad orientovaných v severojižním směru dlouhých 200 až 300 metrů.
Jen kousek od kamenných řad stojí kaple svatého Vojtěcha, ke které se váže legenda, jak svatý Vojtěch zachránil celou oblast Roviny od velkého sucha.
Při toulání lesy Džbánska narazíte hned na dvě zříceniny. O něco více se přitom zachovalo z hradu Pravda, který zaujme především obrovskou plochou nádvoří lemovaného zbytky zdí a budov. Zvídavější turista, kterého neodradí ani kostlivec střežící vstup, se ale může podívat i do sklepení hradu.
Nedaleko vesnice Mutějovice pak lze v lese najít zbytky hradu Džbán. Zbytky je přitom výraz poměrně přesný, protože se z hradu dochovalo jen pár zdí roztroušených v lese, kde lze velikost hradu už odhadovat jen z terénních úprav. Spolu s hradem ale nezmizela pověst o pokladech ukrytých v podzemí hradu, které hlídá duch krutého rytíře Beneše zvaného Svině, prý zakladatele hradu.
Džbánsko se rozkládá mezi Louny, Rakovníkem a Žatcem. Do plošiny tvořené především pískovci a opukami se zařezávají hluboká údolí potoků. Opuka navíc dodala specifickou podobu i vesnicím na Džbánsku, kterým posloužila jako stavební materiál, domů z neomítnutého opukového zdiva je plná třeba vesnice Mutějovice pod hradem Džbán. Džbánsko má dlouhou tradici v pěstování chmele, jinak je to ale kraj spíše zapomenutý a pokrytý hlubokými lesy, které jsou oblíbené mezi houbaři. 
Pokud přijíždíte vlakem, jsou ideálním místem pro začátek výletu po Džbánsku Mutějovice. Pozor, vrátit se ale musíte na to ze dvou mutějovických nádraží, které je vzdálenější od Kounovských kamenných řad, kolem obce totiž vedou trati hned dvě. Za prohlídku stojí samotná obec Mutějovice, odtud pak vede dál zelená značka mezi chmelnicemi a kolem pověstmi opředeného čertova kamene až ke zřícenině Džbán. Tady přichází první možnost zkrácení, kdo nestojí o příliš dlouhý výlet, může zamířit rovnou po žluté ke kamenným řadám. Kdo chce naopak vidět vše, pokračuje dále po zelené do Domoušic, kde je za celou cestu jediná možnost občerstvení. Dále pokračujte na hrad Pravda, ale pozor, starší žlutá značka je přeznačována na červenou a orientace tak občas může být trochu složitější. Ze zříceniny pak po modré značce překonáte údolí ke křižovatce Na rovinách na místě bývalého stejnojmenného hradiště. Odtud si můžete odskočit necelý kilometr ke kapli svatého Vojtěcha a pak už se blíží zlatý hřeb, po žluté značce je to jen kousek ke kamenným řadám. Na jejich prohlídku si nechte čas a nebojte se z cesty poodejít podél řad hlouběji do lesa. Ostatně poté už vás čeká jen klesání zpět k Mutějovicím a přes vesnici zpátky k nádraží. Pokud dorazíte autem, můžete si cestu zkrátit tím, že zaparkujete na křižovatce pod hradem Džbán.
